< Na homepage

Můj dyzajnový svět

8.2.2017

Jako malé holky se mně jednou lékařka zeptala: „Terezko, co máš nejraději?“ a já odpověděla: „Zlato a šperky“. Myšleno to bylo tak, že jsem se vždy hodně ráda probírala různými rodinnými šperky a hrála si s bižuterií naší babičky, která vždy posvátně vytáhla ze skříně starou velkou šperkovnici a pro mě a sestru tak mohl začít tolik oblíbený obřad zkrášlování a zdobení se. A právě tato babička i naši rodiče nás obě od malička vedli k malování, tvoření herbářů, paličkování a další spoustě uměleckých činností. Každá jsme také navštěvovala mnoho takto zaměřených kroužků a až časem, s přibývajícími školními povinnostmi, se naše zájmy zužovaly a tříbily. První své šperky a kabelky jsem začala tvořit už na gymnáziu, kdy jsme společně s mými kamarádkami byly i jejich hrdými nositelkami. Již v té době mi byly ženy s různými postavami a obličeji inspirací, ale dostávala jsem i konkrétní poptávky. Nikdy nezapomenu třeba na to, jaký problém bylo dříve sehnat drát ze stříbra nebo nerezu. Paní zubařka mi ho dávala po kouskách a já byla nadšená, že i pro  kamarádku, která je alergická téměř na všechny kovy, mohu vytvořit originální náušnice.

34 4 6

Mé první setkání s origami bylo v dětství, kdy nám máma ukázala skládanku žáby, do které po složení foukla a žába se nafoukla. Poté, při studiu na vysoké škole, se mi pod ruce stále více dostával papír a možná i to vedlo k tomu, že jsem sama začala tvořit origami skládanky a z jejich miniatur poté šperky. A ty se začaly téměř ihned velmi dobře prodávat, i díky internetovému tržišti Fler. Origami šperky jsem tvořila z různých papírů. Recyklovala jsem staré mapy, používala různé balící papíry, ale i přenádherně vzorované japonské papíry. Velice brzy se ukázalo, že práce ve vystudovaném oboru není pro mě to ideální, a že raději budu tvořit a prodávat, což mi přináší příležitost stát se “svým vlastním pánem”. Podařilo se, a tvorbou papírových šperků jsem se začala zcela živit. Prodávala jsem je nejen na Fleru, ale i v kamenných design shopech, na prodejních akcích, trzích a designových eventech. V té době ale byla na scéně pouze jedna designová prodejní akce, a to CODE:MODE. Po několika mých účastech a rozpravách s přítomnými tvůrci bylo zřejmé, že pro mnohé z nás jsou dvě takové akce do roka málo, a že se se svými zákazníky chceme potkat častěji.

6  letak final  4

Domluvila jsem se tedy s kamarádem, který je majitelem kavárny Jericho, a uspořádala tam první malý Dyzajn márket, tenkrát ještě s dlouhým Á. Kromě mě se účastnilo ještě dalších 12 tvůrců a postupně, a vlastně vcelku rychle, se začali ozývat další zájemci, že chtějí být také součástí. A tak jsme rostli do větších kaváren, až jsme se po tři čtvrtě roce milou náhodou dostali na Piazzetu Národního divadla. Za to dodnes patří naše velké díky tehdejšímu řediteli Štěpánu Kubištovi a Kateřině Knollové, která pracuje v produkci Nové Scény Národního divadla doposud. I zde, a to nejen díky velikosti prostoru, akce dále rostla. Začala jsem zastávat různé pracovní pozice, které s sebou organizace postupně přinášela a rovněž rozšiřovat tým lidí, jež se na realizaci podílel. V současné době intenzivně pracuje na přípravách každého Dyzajn marketu 8 lidí – já, nejbližší kolegyně výkonná ředitelka, PR asistent, produkční, dramaturg doprovodného programu, grafik, účetní, právník a na akci samotné pak dalších cca 5 pomocníků. Dyzajn market se koná 5x až 6x do roka a stále jej najdete na Piazzetě Národního divadla, nyní přejmenované na náměstí Václava Havla.

DM_ZIMA_01_2016_foto_Tomáš_Polák_5střecha02 IMG_7163 IMG_4978

Od počátků vzniku akce jsem tedy byla zvyklá pracovat zhruba 10 hodin denně na organizaci a produkci Dyzajn marketu a pak ještě několik hodin doma tvořit šperky. V tuto chvíli už naštěstí mé pracovní nasazení není tak časově náročné, protože mě tým v lecčems zastoupí. I tak mi ale práce zůstává stále hodně, vzhledem k tomu, že nové kreativní aktivity a projekty přibývají.

Co pro nás příprava a realizace Dyzajn marketu vlastně znamená? V prvé řadě spustit složitou a poměrně obsáhlou přihlášku pro dyzajnéry, oslovit je, nechat jim čas na přihlášení a poté mezi nimi vybrat ty „pravé na akci“. Propagovat akci jak formou klasického PR tak pomocí sociálních sítí, kterých máme hned pět. Komunikovat s dyzajnéry, odpovídat na dotazy a být nápomocni ve všem, s čím si nevědí rady, což vzhledem k tomu, že na každou akci bývá přihlášeno i tři sta tvůrců, je práce opravdu náročná. Připravovat různé tiskoviny, např. letáky, mapky rozmístění účastníků na akci či plakáty, a to vše v jednotné grafice včetně různých mediálních výstupů. Podchytit veškeré produkční práce, tzn. jak bude co na piazzetě rozmístěno, uskladněno, zastřešeno, jak bude vypadat pódium, který dyzajnér chce půjčit stan a který stůl, kde budou elektrické rozvody atd. Jak udělat to, aby se co nejvíce lidí o Dyzajn marketu dozvědělo. Připravit pro návštěvníky i zajímavý doprovodný program s kapelami, divadly, DJs a nalákat je, aby přišli. Vytvořit a spravovat rozpočet v duchu “mnoho práce, mnoho položek, mnoho rozhodnutí”. Potom na akci zajistit, aby za každého počasí vše vyšlo na jedničku, nic se nepokazilo a všichni byli spokojení, jak dyzajnéři, tak zákazníci. A když akce skončí? Nepropadat panice, že je konec a začít makat na další edici. Někdy i dříve, než předcházející Dyzajn market proběhne, pracujeme už na dalším. Nekončící kolotoč. A k tomu všemu si přibíráme další přidružené projekty, jakými jsou například Limitovka, speciální kolekce produktů, kterou společně s dyzajnéry vymýšlíme a tvoříme, nebo Minidyzajn, malé dyzajnové setkání pro přibližně dvacet tvůrců, pořádané v komorním prostředí v mezičasech velkých edicí s cílem umožnit dyzajnérům blíže poznat své zákazníky, detailněji představit svou tvorbu či se nechat inspirovat. A každá taková podobná, i když malá, nadstavba s sebou přináší také další menší tým spolupracovníků a rozdílnost práce.

V květnu loňského roku jsme navíc otevřeli menší designový obchod Dyzanoff. Najdete jej samozřejmě v mé oblíbené pražské lokalitě, a to kousek od náměstí Václava Havla v Ostrovní ulici. Je to takové mé druhé dítě, má další velká radost. Také díky Dyzajnoffu mají teď všechny mé projekty i místo, kde se nad jejich realizací s kolegy mohu potkávat. Není to místo velké, ale je naše a právě zde vzniká každý další Dyzajn market.

20160508_214909  IMG_8052  IMG_8270  IMG_8186  15397790_10209532242256134_478580638_o  13823536_10208334883642917_1945881306_n

No a můj osobní život? Nejbližší lidé jsou moji přátelé, kteří často stojí po mém boku nejen ve volném čase, ale jsou i součástí pracovního týmu. Ráda s nimi podnikám různé kulturní aktivity, zajdu na sklenku vína a klábosím o nesmrtelnosti chrousta. Těchto lidí si ve svém životě vážím opravdu hodně. V současné době je takový právě můj pracovní tým. Moje nejbližší kolegyně a kamarádka Olga je mi majákem, Marek stálicí, která je v týmu nejdéle a můj společník v Dyzajnoffu Michal, který svým klidem dovede rozbourat kdejakou podrážděnost a vrátit tak vše do správných kolejí. Díky nim já mohu být voda, moře, řeka, klidná i bouřlivá, šílená, vystresovaná, nadšená, plná a hlavně upřímná a otevřená. Protože oni se mnou kupodivu ustojí všechno.

DM_ZIMA_01_2016_foto_Tomáš_Polák_68  pražský deník, dimír šťastný (3)

Bohužel, nebo bohudík :-), nic dalšího o mém osobním životě nelze říci, neboť je zahalen Dyzajn marketem a Dyzajnoffem a v současné době mě ani žádný partner či rodinný život doma nečeká. Očima mnoha lidí jsem vnímána jako úspěšná, ale vzhledem k tomu, že můj pohled na úspěch je definovaný odlišně než u většiny ostatních, sama si tak nepřipadám. Především proto, že nést „úspěch“ tak, jak je brán společností, o samotě, je jedna z nejtěžších věcí, se kterou jsem se v životě setkala. Toužím po milovaném a milujícím partnerovi na celý život, přátelském a osudovém muži pro mě, a byla bych ochotna vyměnit vše, čeho jsem doposud dosáhla, za plnohodnotný hluboký partnerský vztah jako z kvalitní pohádky.

Pohádky jsou totiž v mém životě velice důležité, stejně tak sci-fi a fantasy filmy a knihy. Kdyby to bylo možné, raději bych žila ve Středozemi mezi hobity a elfy, na vesmírné misi Interstellar nebo ve světě Rolanda Pistolníka z Temné věže Stephena Kinga, mého nejoblíbenějšího autora. I když svět dyzjanérů a dalších lidí, kteří žijí svůj sen, kdy tvoří „umění“ a dovedou se tím, ať už sami nebo třeba pomocí Dyzajn marketu, uživit, je pro mě vlastně také takový malý soukromý sci-fi příběh, kterého jsem součástí. V mém příběhu jsou někteří dyzajnéři jako elfové, jiní zlostní trpaslíci a další zase králové lidí nebo kouzelníci a čarodějové, což mi často připomínají svou mluvou, činy, tvorbou či jistým rozpoložením mysli, pohybujícím se mimo realitu.

Terezie Tunková, Dyzajn mamá (souhrnný název, neboť pracovních pozic mám pro Dyzajn market i Dyzajnoff více)