I když si třeba připadáte malí, nebojte se snít o velkých věcech

Co vás  přivedlo k ilustraci a jak vznikla značka ilustera?

Jistě nejsem první ani poslední, kdo si před lety pořídil A5 skicák Moleskine a propadl kouzlu kreslení a tvorby ilustrací právě do něj. Malý formát skicáku mi pomohl překonat syndrom prázdné stránky, a tak jsem si začal skicovat, co mě napadlo.

Po zhruba roce skicování takzvaně do šuplíku jsem občas přinesl skicák ke kamarádům a známým a zeptal se na jejich názor na své práce. Po několika pozitivních ohlasech jsem sebral odvahu a zkusil některé ilustrace reprodukovat, zvětšit a vsadit do rámu. Černý rám s paspartou skvěle podtrhl samotnou minimalistickou ilustraci, a už nebylo cesty zpět. Už jsem věděl, že chci a potřebuji tvořit dál.

Pár dní jsem pak neustále zahlcoval svou dnes už manželku všemožnými dotazy a různými variantami názvu své značky, až nakonec vznikla ilustera – značka vycházející z toho, co dělám. Značka s malým „i“, protože chci zůstat nohama na zemi, a taky prostě proto, že velké „I“ hned vedle malého „l“ vypadá jako dvě čárky a špatně se to pak v tiskací variantě čte. :-)

Jak  byste popsal styl vaší tvorby vlastními slovy?

Vždycky se mi líbil minimalismus a hra s kontrastem. Proto mě jako komerčního grafika tolik bavilo hlavně tvořit loga – hledat chytrá vizuální řešení pro myšlenku, kterou chtěl klient sdělit svým zákazníkům.

To samé platí i pro mou tvorbu, kdy se jednoduchým minimalistickým vizuálem snažím sdělit nějakou myšlenku. Baví mě hledat minimalistická vyjádření složitějších věcí. Baví mě hledat kontrasty, ať už významové nebo grafické, a využívat při tom hru s negativním prostorem. Občas ve svých ilustracích použiji nějaký barevný akcent, ale primární výrazovou složkou je světlo a tma ve formě černé a bílé. Všechny mé ilustrace jsou také vsazeny do černého rámu, protože i rám je neoddělitelnou součástí celého obrazu.