"BLÁZEN DO DŘEVA" JE DOBRÁ DIAGNÓZA

Můžete na začátek stručně říci, co a kdo je Dědova dílna?

Dědova dílna je vlastně taková rodinná firma. Za jejím založením stojí Bětka Volková a Kuba Kramárik. Jsme pár v soukromí i v práci. Kuba má ještě krom dílny svou práci, Bety se stará o dílnu na plný úvazek. Krom nás dvou v dílně pracuje i Bětčina maminka, která nám dýhuje překližky na hydraulickém lise po dědovi. My pak z překližek vypalujem na laseru alba, bloky a další drobnosti. 

Název vaší značky vlastně informuje o tom, jak to všechno začalo. Můžete ve stručnosti shrnout váš příběh? A kdy se začal psát?

Začali jsme už během vysoké školy. Na začátku roku 2016 jsme si založili profil na facebooku a první kousky prodávali tam. Prvně jsme si vyrobili sem tam něco pro sebe nebo rodině a přátelům jako dárky. Všem se to moc líbilo a začaly padat nápady, abychom vyráběli naplno. A to byl ten impulz. Už od mala jsme byli oba tvořivé duše. Ten úplný začátek byl ale mnohem dříve. Můj děda už ve svých 19 letech se svým otcem přebudovali starou stodolu v zahradě za domem na dílnu. Přesunuli tam staré hoblice a nářadí, které zbyly pradědovi z jeho stolárny, co mu vyhořela. Děda byl mistrem v dřevovýrobě a ve volném čase si přivydělával ve své dílně, a to i v důchodu. V současnosti už kvůli svému zdraví nemůže pracovat a je proto moc rád, že dílna žije dál, moc si to vždy přál. Pokaždé, když vyrobíme nový kousek, jdeme za dědou. On je ten, co to s námi vše prožívá a byl to právě děda, kdo nám na náš laser půjčil. 

Čím jste se živili předtím? A odpovídá nějak to, co teď děláte tomu, co jste vystudovali?

S podnikáním jsme lehce začali už na vysoké škole. Přivydělávali jsme si na brigádách, já jsem pracovala ve sportu, psala články pro jeden magazín o bydlení a fotila na svatbách jako druhý fotograf. Kuba fotil, ať už produktové fotky nebo svatby, ty mu vydržely jako bokovka dodnes. Současně pracuje jako interiérový designér, do dílny chodí po práci a o víkendech. Oba jsme vystudovali nábytek, já mám i nábytkářskou průmyslovku, takže se kolem dřeva pohybujeme stále. My to máme už v rodině. Pradědeček byl stolař, dědeček taky, maminka je nábytkář stejně jako já. A s Kubou jsme se poznali právě na vysoké škole, na oboru Nábytek.

Kromě zápisníků a fotoalb se věnujete také právě výrobě nábytku. Co vás baví víc? A jaké jsou v tomhle směru vaše sny? Chtěli byste třeba vytvořit komplexně nějaký interiér?

Nábytek děláme momentálně jen okrajově, rádi bychom se k tomu ale zase více věnovali. Náš sen je mít stolárnu, kde kromě maličkostí, jako děláme teď, budeme vyrábět nábytek a celé interiéry poctivě a z masivu. 

Zajímalo by mě, jak získáváte dřevo pro svou tvorbu? Existuje něco jako veletrhy se dřevem? Můžete si vybrat konkrétní kusy s konkrétní kresbou letokruhů a suků?

Záleží to na tom, o jaký materiál se jedná. Lišty na obrazy nakupujeme z místního dřevoprodeje, dýhy na alba také od místního obchodníka. Je to takový sklad, kam vždy přijdou nové svazky dýh, my se přijdeme podívat, řekneme, co bychom potřebovali a pán, co tomu rozumí, nás už navede. Každý strom má jinou kresbu, jiný odstín a rozměr. Vždy je nejlepší si to prohlédnout naživo a vybrat si konkrétní kusy. Větší problém je pak s překližkami, ty nakupujeme z velkoprodeje, malé firmy je nevyrábí. Neumí je ale správně skladovat. Často nám přijdou pokroucené a my je pak musíme vlhčit, rovnat, brousit a je s tím moc práce. Jak se říká, dřevo je živý materiál a bude vždy pracovat. 

Dřevo z jakého stromu si pro svou tvorbu vybíráte nejčastěji? Předpokládám, že musíte kombinovat estetické vlastnosti dřeva s možnostmi a obtížností jeho zpracování. Které vychází jako vítěz?

Asi nejradši máme ořech. Je to úžasné dřevo. Má krásnou kresbu, plnou sytou barvu a po nalakování se ještě více probarví. Je ale náročné k němu vybrat vhodnou grafiku, protože je tmavé a pokaždé vypadá jinak. Rádi máme i dub, skvěle na něm vyniknou vypálené obrázky. Každé dřevo se chová jinak a to i při vypalování laserem, broušení nebo lakování. Vždy musíme zkoušet, než se dobereme ke správnému výsledku. 

 

Kdo si vaše výrobky nejčastěji kupuje? Cena zápisníků je přeci jen spíše vyšší. Jaké skupiny zákazníků se snažíte oslovit? Předpokládám, že tvorba na zakázku pro Dědovu dílnu není neobvyklá.

Z velké části naše produkty kupují zákazníci jako dárek. Ať už jde o svatbu, dárek na Vánoce nebo narozeniny. Pak se nám stává, že k nám přijdou obdarovaní a přejí si něco dalšího, protože jsou moc spokojení. Nejčastěji prodáváme fotoalba. Je to věc, co zůstane člověku už napořád. Snažíme se oslovit ty, kterým záleží na kvalitě, osobním a poctivém přístupu. Na zakázku vyrábíme opravdu často. Až polovina zakázek je na míru. Umíme se přizpůsobit a snažíme se vyjít vstříc, jak jen to jde. Vypalujeme třeba i fotky na dřevo, to je teď dost oblíbené. 

Zapojili jste se do ekologicky zaměřeného projektu ministerstva zemědělství “Dřevo je cesta”. Jak moc se snažíte ekologicky, nebo udržitelně, žít vy sami v každodenním životě? 

V osobním životě se snažíme neplýtvat, třídit odpad, nepoužívat zbytečnou chemii, ať už se jedná třeba o pěstování zeleniny na zahradě, nebo sázíme stromy na našich pozemcích, atd. To je ta osobní rovina.
Co se týče samotné výroby, snažíme se využívat materiál do maxima a nevyhazovat nic zbytečně. Mám to v sobě zakořeněné od svých rodičů. Tak vlastně vznikly naše záložky do knihy. Ze zbytků dýh po dědovi, které by jiní už vyhodili, jsme vytvořili opravdu tenké překližky a vznikly dřevěné záložky. Pak se nám ozvala jedna brněnská firma, která dělala pořádek ve skladu, jestli si nechceme přijet pro nějaké odřezky. To jsme byli nadšení. Právě z těchto dýh vznikly krásné záložky,,Maor“. U výroby používáme vodou ředitelné laky, žádnou syntetiku, stejně tak lepidla. Kromě toho balíme do kartonu a plasty u nás najdete jen ty, co nám právě jiné firmy předaly jako odpad co vyhazují. 

 

Dyzajn marketu se budete teď v zimě účastnit poprvé. Na co se mohou návštěvníci těšit? Připravujete nějakou vánoční edici?

Návštěvníci se mohou těšit na spoustu krásných dřevěných fotoalb, bloků na psaní, záložek, přibudou zápisníky s vyměnitelnými listy, na kterých teď pracujeme, a taky si mohou naživo prohlédnout naše obrazy. Nově letos chystáme kolekci vánočních ozdob a dřevěných omalovánek, takže určitě bude z čeho vybírat. 

Jaký je váš “firemní” sen? Kde a jakou byste rádi viděli Dědovou dílnu za pět let?

Rádi bychom viděli dílnu plnou podobně nadšených bláznů do dřeva. Aby to v ní žilo, abychom se každý den těšili do práce a měli spoustu zakázek. 

 

A co na to všechno říká děda?

Je nadšený, že dílna pokračuje!

---katur---