Dyzajn market Holiday
2.—3. 8. 2025
10.00—18.00
Holešovická tržnice

Neshika

Luxusní designové výrobky ze dřeva z Boskovic a okolí. Ze dřeva určeného do kamen (nebo ani to ne). Dávám dřevu nový život. Luxury designer wood products from Boskovice and the surrounding area. Made from firewood — or wood not even good enough for that. I give wood a new life. BIO: Jmenuju se Vojtěch Neshika Meluzín a celý život jsem věřil, že jsem ztělesněním nešikovnosti, proto taky Neshika. To je tak, když máte rodiče, kteří si přesně tohle myslí o sobě. A jsem klišé - vyhořelý programátor, který našel radost v manuální tvorbě. Jednou nám totiž na zahradě spadla švestka. A když jsem to dřevo uviděl, přišlo mi značně nepatřičné to spálit. No a tak jsem si koupil pokosovou pilu a doufal, že z toho něco vyrobím, bez jakýchkoliv znalostí a zkušeností. Ukázalo se, že se samotnou pokoskou toho člověk až tak moc nevyrobí, ale náhodou jsem zaznamenal video, kde někdo soustružil ze dřeva mísu. No a tak jsem si jako další koupil malinký soustruh… A opět bez znalostí a zkušeností jsem do toho dřeva začal strkat dláta. Mísy létaly a narážely do ruzných tělesných partií. Řezné a tržné rány se množily. A hlavně vznikla závislost. Garáž našeho nového domu se proměnila v dílnu, která spokla značnou část mého jmění. Dnes dělám nejrůznější mísy a vázy, ze dřeva a pryskyřice. A specializuju se na ultralesklé kusy s pryskyřicovým povrchem, což skoro nikdo nedělá, protože ostatní mají rozum :). My name is Vojtěch "Neshika" Meluzín, and my whole life I believed I was the embodiment of clumsiness—hence the name Neshika (Czech for clumsy guy). That’s what happens when your parents think the same about themselves. And yes, I’m a cliché—a burned-out programmer who found joy in working with his hands. One day, a plum tree fell in our garden. When I saw the wood, burning it would be a deadly sin. So I bought a miter saw, hoping to make something out of it—despite having no knowledge or experience. It turned out that a miter saw alone doesn’t get you very far. But then, by chance, I came across a video of someone turning a wooden bowl on a lathe. So the next thing I bought was a tiny lathe. Again, with zero knowledge or experience, I started jabbing chisels into that wood. Bowls went flying and crashed into various body parts. Cuts and bruises multiplied. And most importantly—a full-blown addiction was born. The garage in our new house turned into a workshop that swallowed a significant chunk of my savings. Today, I make all kinds of bowls and vases, from wood and resin. I specialize in ultra-glossy pieces with resin surfaces, which almost no one else does—because everyone else has common sense :)